Dicta minus labore aut.

Na malé planetě, kde slunce vycházelo a zapadalo právě tak, aby se změnilo sto čtyřiadvacet čtyři tisíce čtyři sta čtyřicet čtyři východy za rok, žil človíček, který se staral o svou jedinou růži. Poléval ji každé ráno, chránil ji před větrem skleněnou kupolí a poslouchal její nároky, i když byla trochu marnivá. Ta růže byla jeho jediným pokladem, i když ho někdy zarmoutila svými tŕňmi.